|
|
Jednostranické režimy ve srovnání: Čína, Malajsie a Singapur
Klapal, Petr ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Diplomová práce Jednostranické režimy ve srovnání: Čína, Malajsie a Singapur se věnuje problematice nedemokratických režimů, ve kterých vládne jedna strana a které se legitimizují konceptem asijských hodnot. První část se podrobně věnuje nejvýznamnějším typologiím a přístupům ke zkoumání jednostranických režimů. V druhé části jsou představeny proměny a samotný koncept asijských hodnot, podle něhož je demokracie kvůli kulturní odlišnosti nevhodná pro asijské země. Další části jsou věnovány deskripci režimů v Číně, Malajsii a Singapuru, které jsou zařazeny do jednotlivých typologií. Cílem práce pak je ukázat, že asijské hodnoty nevysvětlují zrod těchto režimů ani jejich formy nedemokratické vládnutí.
|
|
|
Sociální hnutí a jejich dopady na přechod k demokracii v Mexiku: případ zapatistů
Petříček, Martin ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Měšťánková, Petra (oponent)
Předkládaná práce se pokouší obohatit diskusi o roli sociálních hnutí v procesu demokratizace a zhodnotit jejich roli při transformaci z autoritářského na demokratický režim. V konkrétní praktické rovině se pak zaměřuje na to, jakým způsobem ovlivnila mexický přechod k demokracii Zapatova armáda národního osvobození (Ejército Zapatista de Liberación Nacional, EZLN) a s ní spojené hnutí, a to především v polovině 90. let 20. století. Analýza se pokouší identifikovat tento dopad na třech různých úrovních -- politické (což představuje změnu politického režimu), společenské (což je spojeno se změnou povahy vztahů mezi státem a společností) a ekonomické (což je v zapatistické logice spojeno s odmítáním neoliberálních politik jako nedemokratických). Na všech úrovních práce odlišuje dva rozměry -- formální (dosažený vyjednáváním) a neformální (prostřednictvím nepřímého vlivu na probíhající procesy). Z metodologického hlediska jde o případovou studii, v některých částech je využita historická analýza. Text je rozdělen do pěti kapitol. První kapitola přibližuje hlavní teoretické a metodologické přístupy k problematice sociálních hnutí se zvláštním důrazem na latinskoamerický kontext. Vysvětluje také základní přístupy k hodnocení dopadu sociálních hnutí. Druhá kapitola představuje hlavní teoretické přístupy ke společenské změně a přechodům k demokracii. Třetí kapitola obsahuje historickou analýzu proměny vztahů mezi státem a společností v Mexiku během 20. století. Čtvrtá kapitola analyzuje vývoj EZLN a zapatistického hnutí, který je rozdělen do čtyř hlavních etap. V páté kapitole jsou pak teoretické poznatky aplikovány na EZLN a zapatistické hnutí a otestovány hypotézy, které byly formulovány v úvodu práce.
|
host ::
RSS.